John 3

Nikodém u Ježíše

1Mezi
ř.: Z …
farizeji byl člověk jménem Nikodém,
7,50; 19,39
přední muž
n.: vůdce; 7,26p; L 18,18
mezi Židy.
2Ten přišel ⌈k Ježíšovi⌉
ř.: k němu
v noci a řekl mu: „Rabbi,
1,38p
víme, že jsi přišel
5,43
od Boha
9,16
jako učitel,
v. 10; 11,28; 13,14; Mt 9,11
neboť nikdo nemůže činit ta znamení,
2,11
která činíš ty, není–li s ním Bůh.“
Sk 10,38
3Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí–li
1Pt 1,23
se kdo znovu,
n.: shůry
nemůže spatřit Boží království.
n.: kralování (tak i dále)
4Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna
ř.: břicha
své matky a narodit se.“
5Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí–li se kdo z vody
Ef 5,26; Tt 3,5
a Ducha,
n.: ducha
nemůže vstoupit do Božího království.
Mt 19,24; 21,31; Mk 9,47
6Co se narodilotěla,
1,13; 1K 15,50
je tělo, a co se narodiloDucha,
n.: ducha
je duch.
7Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
n.: shůry
8Vítr
ř. pneuma je 'duch (Duch)' i 'vítr'
vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk,
n.: hlas
ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodilDucha.
n.: ducha
9Nikodém mu odpověděl: „Jak
6,52; Mt 8,19; L 1,34
se to může stát?“
10Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel
v. 2; L 2,46!
Izraele, a toto nevíš?
11Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme
7,7; 8,14; 1J 1,2
o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví
v. 32; 1,7; 5,32; 15,26; 19,35; Sk 4,33
nepřijímáte.
12Když jsem vám pověděl věci pozemské,
v. 31; Fp 3,19
a nevěříte, jak uvěříte, povím–li vám věci nebeské?
He 9,23
13Nikdo nevystoupil
Sk 2,34; Ef 4,9
do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe,
6,38
Syna člověka,
1,51; 6,27; 12,23; 13,31; Mt 8,20p
[který je v nebi].
14A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině,
Nu 21,9
tak musí být vyvýšen
8,28; 12,34
Syn člověka,
15aby každý, ⌈kdo v něho věří,
var.: + nezahynul, ale
měl život⌉
var: kdo věří, měl v něm život
věčný.“
v. 36; 4,14; 5,24; 6,27.40; 10,28; 17,2n; Mt 19,16!

16„Neboť tak Bůh miluje
n.: miloval; (ř. aor.); 2Te 2,16; 1J 4,10
svět, že dal [svého] jediného
n.: jedinečného (jediného svého druhu)
Syna, aby žádný, kdo v něho věří,
1,12; 5,24; 6,35; 7,38; 12,44; 14,12; 20,31; 1J 5,11—13
nezahynul, ale měl život věčný.
17Vždyť Bůh neposlal
v. 34
[svého] Syna na svět, aby svět odsoudil,
8,15; 12,47
ale aby byl svět skrze něj zachráněn.
10,9; 12,47; Mk 16,16; Sk 2,21; 11,14; 16,30n; Ř 10,9
18Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného
n.: jedinečného (jediného svého druhu)
Syna Božího.
19Toto je ten soud, že světlo
8,12; 9,5; 12,46
přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.
7,7
20Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky
Ef 5,11
nebyly odhaleny.
ř.: usvědčeny
21Kdo však činí pravdu,
1J 1,6
přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

22

Ježíš a Jan Křtitel

Potom
5,1.14; 6,1; 7,1; 21,1; [časově neurčitý výraz použitý v NS 25× (ap. Janem nejvíce — J 7× + Zj 9× — 4,1)]
přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.
4,1n
23Také Jan křtil v Ainon,
[Přesná poloha není jistá. Uvažuje se o Pereji v Zajordání (1,28), v sev. údolí Jordánu, na záp. břehu, asi 13km J od Scytopole (Bet šanu) nebo v Samaří — 6,6 km V od Šekemu je město Salim a 13km SV od něj moderní Ainun]
blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.
24Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení.
Mt 4,12
25Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem
var.: Židy
nastal spor o očišťování.
2,6
26Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi,
1,38p
ten, který byl s tebou za Jordánem
1,28
a o němž jsi vydal svědectví,
1,7
hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“
27Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není–li mu to dáno
6,65
z nebe.
1K 4,7; He 5,4
28Vy sami jste [mi] svědky, že jsem řekl: 'Já nejsem Mesiáš,'
1,20
ale 'Jsem poslán
L 1,19
před ním.'
Mal 3,1
29Ženich
Mt 9,15; 25,1
je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi
ř.: radostí
se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna.
15,11; 17,13; Fp 2,2
30On musí růst, já však se menšit.“

31„Kdo přichází shůry,
8,23
je nade všechny. Kdo je ze země,
1K 15,47; 1J 4,5
je pozemský
ř.: ze země
a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, [je nade všechny a] 
32svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví
v. 11
nikdo nepřijímá.
33Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil,
Ř 4,11
že Bůh je pravdivý.
Ř 3,4; 1J 5,9n
34Ten, koho poslal
od ř. apostelló (vazba typická pro J); v. 17; 5,38; 6,29; 7,29; 8,42; 10,36; 11,42; 17,3!; 20,21; srv. 4,34p; jediné další užití o Ježíši v jiných evang. — Mt 15,24; Mk 9,37; L 9,48; 10,16
Bůh, mluví slova Boží, neboť [Bůh] dává Ducha bez odměřování.
35Otec miluje Syna a všechno dal
17,2; Mt 11,27; 28,18
do jeho rukou.
36Kdo věří v Syna, má věčný život;
v. 15
kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“
Ř 1,18!

Copyright information for CzeCSP